Prolog:
Vzhled depa byl kompletně přepracován a nyní odráží dobu, v níž bylo používáno. Rádi bychom využili tuto příležitost a řekli vám něco o fascinující historii lokomotiv.
Nastupte si, prosím!
Pozor na schody. Pokračujte do uličky vlevo. Vpravo jsou dveře do vašeho kupé. Vstupte dovnitř, uložte si zavazadlo a posaďte se. Je čas na odpočinek. Opřete se, natáhněte si nohy, položte si ruce na opěradla a podívejte se z okna. Právě začíná výlet do historie s Rail Nation.
1. epocha:
Kolem let 1825–1925
Už je téměř noc, ale není tma. Z oken továren je vidět mihotající se světlo a z komínů stoupají velká oblaka kouře nad město. Industrializace změní lidstvo navždy.
Na severovýchodě Anglie, mezi Stocktonem a Darlingtonem, se v roce 1825 uskuteční první přeprava cestujících vůbec. K přepravě slouží lokomotiva pojmenovaná „No. 1“ na železniční trati, o jejíž postavení se zasloužil Edward Pease. Poblíž kolejí jsou hloučky lidí, kteří žasnou a oslavují historickou událost.
Mezitím v jiném koutě světa tisíce lidí míří zkusit své štěstí na nedávno objevená ložiska zlata. Zlatá horečka si v 19. století plně podmanila Spojené státy.
DeWitt Clinton je první americkou lokomotivou, která zahajuje provoz v roce 1831 a cestuje mezi městy Albany a Schenectady ohromnou rychlostí 50 km/h. Cestující sedí jak ve vagónech, tak i na nich – trend, který v éře parních lokomotiv nepřežije příliš dlouho. V tom samém roce se otevírá i první trať v kontinentální Evropě – ve Francii, mezi Saint Étienne a Lyonem.
V Belgii zahájí první parní lokomotiva provoz mezi Bruselem a Mechelenem v roce 1835. Krátce poté je postavena národní železniční síť, která je do poloviny 19. století považována za nejhustší železniční síť na kontinentu. V tu dobu je také zrozena nejstarší německá lokomotiva Adler (Orel).
Po konci americké občanské války se železniční průmysl stává druhým největším průmyslem v Americe. Lidé jako Edward Henry Harriman nebo Cornelius Vanderbilt se stávají železničními magnáty. Jednou z převládajících lokomotiv té doby je USRA 0-6-0.
2. epocha:
Kolem let 1920–1950
- století nezačíná úplně nejlépe: první světová válka devastuje národy a výrazně mění směřování historie.
I železnice jsou ovlivněny rekonstrukcemi. Stejně jako města roste i potřeba přepravy a také parní lokomotivy samotné. Depa se tomu musí přizpůsobit: z dřevěných trámů se přechází na moderní ocelové.
V roce 1938 se lokomotiva Mallard produkční řady LNER-Class A4 zapíše do historie rychlostním rekordem parních lokomotiv, který zůstává dodnes nepokořený: 201,2 km/h.
Ale ještě předtím, než se lidstvo zcela vzpamatuje z první světové války, začne druhá světová válka. Evropské vlaky jsou opět využívány k válečným účelům.
V jiných částech světa se železniční průmysl vyvíjí pozitivněji. Americká lokomotiva PRR-Class T1 se v roce 1942 stane jednou z nejvýkonnějších a nejrychlejších parních lokomotiv.
Na jih od rovníku se ale také nezahálí. Lokomotivy typu NSWGR-Class AD60 přepravují především uhlí a rudu v Austrálii a v roce 1952 jsou nejtěžšími parními lokomotivami na jižní polokouli.
I přes všechny negativní události v Evropě je růst lokomotiv nezastavitelný a blížíme se k další epoše.